Dojem

Polední klid. Mrtvý, bez vanu.Chimérou radost, chimérou je hoře.V korunách žluť už znát je kaštanů,kaštanů aleje Observatoře.

Jdeš volným krokem. Jaksi oddálenod zloby své a od své nenávisti.Pod nohou zvuk ten zvláštní slyšíš jen,zvuk známý z podzimu: suchého šelest listí.

A maně z července tě sen tvůj zanášív podzimní kraj, kde ztlívá listí ztuchlé.Zříš beze slova v konce nejzazší,v předčasné stárnutí a v slzy věcí truchlé…