Elegie

Hasne světlo denní,chladne slunce plamen.— Kámen na kameni,na kameni kámen —

Celý den už slyšímobskurní tu sloku.Hlasem mluví bližšímmojích šestnáct roků.

Mladá hrdla pějí,úsměv na rtech hraje.Dál ty zvuky znějíz turnovského kraje.

Jdeme dolem, horem,července den mdlý je.S posměchem a vzdoremzní ta litanie.

Ale chce dnes znítinevrle a temně,ne, jak v mladém žitíjevívala se mně.

Večer zvolna hasne,noc jde bez útěchy,Hledím v málo šťastné,omrzelé Čechy.

Na kameni kámen —Stále hůř je žíti.Myšlenky a city —kde je možno síti?

Úrody zde není.Ďas ví, co ji ničí.Kámen na kameni.Jak vše špatně klíčí!

Chladne v prsou plamen,hasne světlo denní.Na kameni kámen,kámen na kameni.